JAK PROBÍHÁ KONTROLA ZNAMÉNEK U DERMATOLOGA? (a co je to ten dermatoskop?)

Prevence je základ – a u kůže to platí dvojnásob. Kůže si totiž „pamatuje“ nejen každé spálení sluncem, ale i každé jedno oslunění, které se v čase sčítá. 

Proto se doporučuje pravidelně kontrolovat kožní povrch nejen doma, ale i odborníkem. Jak taková návštěva dermatologa vlastně vypadá?

1. Krátký rozhovor

Nejdřív si s vámi lékař popovídá  – zeptá se na vaši rodinnou anamnézu (například jestli někdo z blízkých měl rakovinu kůže), osobní anamnézu (zda se s něčím léčíte či jste někde sledovaní), jaké užíváte léky a zda máte nějaké alergie (hlavně ty lékové). 

Lékař se ptá také na okolnosti vaší návštěvy - zda přicházíte “jen” v rámci prevence, nebo zda na sobě pozorujete nějaké změny, zda vás něco znervózňuje a máte nějaký otazník nad některým ze svých znamének či jiných kožních projevů. 

Součástí bývá také dotaz,  zda se cíleně sluníte, zda jste se někdy spálili a jestli používáte nějakou formu fotoprotekce. 

2. Vizuální kontrola kůže

Dermatolog vás požádá, abyste se svlékli do spodního prádla, u žen preferujeme svléknout také podprsenku – nebojte se, je to běžná a rychlá součást vyšetření a zcela běžný a správný postup - aneb nezapomínejte, že kůži máte všude :) 

Co se intimních partií týká, většinou to ponecháváme na vašem uvážení. Pokud jste si vědomi, že se tam skrývá jakákoli změna či projev, neváhejte na to upozornit a ukázat - většinou na to také klademe cílený dotaz. 

Postupně lékař prohlédne celé vaše tělo – obličej, záda, břicho, paže, nohy i „zapomenutá místa“ jako chodidla, oblast pod nehty nebo za ušima.

3. Dermatoskop – lupou k jádru věci

Když dermatolog najde podezřelé nebo zajímavé znaménko, podívá se na něj dermatoskopem – speciální lupou se silným polarizovaným osvětlením, která umožní vidět strukturu pigmentu a ostatních struktur detailně. Právě dermatoskop je tím rozdílovým hráčem ve vyšetření a taky důvodem, proč nelze znaménka vyšetřit jen podle prosté fotografie, třebaže detailně zvětšené.

Vyšetření dermatoskopem nebolí, je rychlé a naprosto bezpečné, nejedná se o žádný typ rizikového záření. 

4. Co dál

Nádstavbou k tomuto nejběžnějšímu vyšetření je pak možnost použití digitálního dermatoskopu. Jedná se o dermatoskop napojený na počítač, který nám umožňuje výrazné zvětšení snímku, výbornou přehlednost, konzervaci v čase a porovnání snímků ke zhodnocení dynamiky vývoje. Zároveň software často nabízí pomocnou diagnostiku, která nám v rozhodování ne zcela jasných nálezů dokáže naklonit misky vah na jednu či druhou stranu, není to však samospásné. 

Stejně tak lze použít celotělové snímkování, které archivuje celkové fotografie pacienta se zakreslením jednotlivých projevů na těle a umožní tak lépe mapovat projevy zcela nové či změněné. 

Pokud je vše v pořádku, běžný interval kontrol se nastavuje na 1x ročně. 

Pokud máte ale znamének větší množství, často doporučujeme kontroly i 2x ročně (jaro/podzim).

Když je některé znaménko podezřelé, lékař může doporučit jeho kontrolu v kratším časovém horizontu (obvykle 3 měsíce k posouzení dynamiky změn) nebo jeho odstranění a histologické vyšetření. Není třeba se děsit – včasný zásah je právě to, co pomáhá předejít vážnějším problémům.

Každé znaménko, které mění tvar, barvu, velikost nebo svědí či krvácí, si zaslouží pozornost a je důvodem vyhledání dermatologa kdykoli v mezičase mimo běžné kontroly - i zde platí, že lépe 100x zbytečně, než jednou pozdě.